Povídání trenýrkového Maria
Aktualizace: před 4 dny
Se spoustou z vás jsem se setkal osobně, ještě víc z vás znám z instagramu, ale vždycky je to taková rychlovka a já bych si přál, abychom se poznali trochu víc. Ať víte, s kým máte tu čest a od koho ty trenky vlastně máte.
Proto dovolte, abych se trochu představil.

Výrobu trenek jsem začínal tak před třinácti lety v suterénu smíchovského domu, kde jsem tehdy po přestěhování do Prahy bydlel. Bylo tam šero, zima a i tak jsem to tam měl moc rád.
Nikdy jsem ale nebyl světaznalý kluk z velkého města (pocházím z Litomyšle), a snil jsem o tom, že budu mít svůj baráček, velkou zahradu s vlastní úrodou, psy. Trvalo to dlouho, ale splnil jsem si to. Teď bydlím 80 km za Prahou u Čáslavi na úpatí Železných hor.
Jestli mám nějakou specifickou vlastnost, je to činorodost. Nevydržím chvíli vklidu a pořád něco zvelebuju, upravuju, kutím nebo natírám.
Mám dlouholetého partnera, který mě raději vyfotí, než by se fotil se mnou, takže fotky s ním kdesi v éteru sociálních sítí jsou taková malá vzácnost. Máme spoustu společných kamarádů a miluju, když za námi přijedou. Zdenoušek fantasticky vaří a až na výjimky, kdy za námi přijede velká Praha (naši kamarádi) zdravě a z naší zahrádky, kde mám vysazené všechno co jde. Běhat okolo ní je docela tělocvik, takže to beru i jako formu cvičení, které sice nijak zvlášť rád, ale taky pěstuju. Musím, na modela nemám :)
Právě dokončuji rekonstrukci dílny.
Ještě není uplně hotová, ale musel jsem se podělit o fotky už teď.
Trenky jsem i po přestěhování na vesnici šil dlouho doma a kdo pracuje z domova, ví, jaké to je. Občas těžké, protože pokud nemáte absolutní klid, musíte se dvakrát tolik soustředit.. A třeba mým psům přišlo, že kdykoliv se jim zachce, poletím za nimi a budu jim k dispozici.
Když se objevila možnost vlastní dílny, byl jsem šťastný jako blecha. Rozpadlá místnost v zapomenuté hospodě teda spolkla hodně času a nervů, ale teď to tam mám krásné. Navíc je to práce, kam každé ráno se svačinou dojíždím na kole. Hrozně mě to baví a užívám si to.
Vy si také užívejte a příště zase s kouskem nových drbů,
pa
Maru